Vnitřní kritik

Každý z nás to zná. Chceme se radovat, učit se, postupovat v zaměstnání, milovat a žít a něco nám říká neumíš dost, ostatní jsou lepší, co si o tobě pomyslí, s tím ti nikdo nepomůže, kdyby to šlo, tak bys to udělal, ale ......, bude lepší s tím nezačínat. Je to hlas našeho Vnitřního kritika, instituce, která vznikla kdysi dávno za dobrým účelem, ale v dospělosti nám tento hlas moc nepomáhá. 

Vypořádat se s Vnitřním kritikem není o překonávání, potlačování ani o tváření se, že není. Pokud některou z těchto strategii uplatníme, pak naopak velmi přispíváme k jeho nadvládě nad námi. To nejlepší co můžeme s Vnitřním kritikem udělat je prostě se na něj podívat. Najít odvahu, zastavit se a začít poslouchat co nám říká. Jen poslouchat, nenásledovat jeho "rad", jen vědět co říká a kdy. Tím se o sobě něco naučíme a také se postupně vymaníme z jeho neustálého vlivu. Slovo POSTUPNĚ je důležité. Nelze očekávat, že instituci, která se "dostala k moci" před mnoha a mnoha lety jen tak zrušíme. Svojí moc si bude chtít udržet a chvilku to bude trvat, než prokoukneme všechny její strategie.

Často dostávám otázku: "No jo, ale co když na to opravdu nemám? Co když to fakt nemám dělat?" Tahle otázka je důležitá nejen pro situaci, kdy TO opravdu není moje cesta, ale i pro situace, kde cítíme strach, protože je na hraně nebo za hranou našeho bezpečí. V ten moment může být strach oprávněný, protože nám jde o zdraví nebo o život je potřeba vážit co uděláme. Stojíte na hraně černé sjezdovky, jste lyžař začátečník a všichni kolem vás mají ty povzbudivé řeči : "To dáš! Jdi do toho! Nebuď srab!" V ten moment je dobré znát své možnosti a strach brát jako zdravý pud sebezáchovy. V ostatních situacích v životě, kdy se prostě jen rozhodujeme kudy se v dané chvíli nebo v životě vydat, doporučuji o sobě něco vědět a držet se toho. Poznat svoje talenty, hodnoty, svojí esenci, svoje opravdové silné stánky a vybírat si taková rozhodnutí, která jsou s nimi v souladu. Dřív, než je poznáme, se můžeme rozhodovat na základě falešných obrazů, falešné ctižádosti nebo cílů, které nejsou naše, ale někoho jiného. A proto, aby se člověk v podobných situacích mohl dobře rozhodovat s vědomím toho, že vnitřní kritik může být schován za všemi pochybnostmi, je dobré držet se několika dobrých rad našeho vnitřního moudrého hlasu:

• Buď k sobě laskavý
• Postupuj krok za krokem
• Buď stále otevřen všem možnostem
• Hledej širší souvislosti
• Řiď se svými vlastními pocity

S láskou, Martin

Pokud chcete více prozkoumat svého Vnitřního kritika a práci s jednoduchými principy jak se s ním vypořádat, pak otevírám v Praze seminář Devět lupičů a jeden Mudrc ve dvou termínech: 17.-18.3.2018, 7.-8.4. 2018. Stačí poslat mail z kontaktního formuláře na stránkách a zašlu zpět informace.