Věk kolem tří let

Klasická psychologie nám neudělal dobrou službu, když tento věk nazvala obdobím vzdoru. Není to vzdor, pokud není proti čemu vzdorovat. Je to probuzení vlastní individuality, vlastní síly, vůle a objevování reakcí naší rodící se osobnosti na okolní podněty. Také je to brobouzení astrálního těla, které nese mnoho informací z našich minulých životů. 

Sedím na zahrádce jedné kavárny. Otec na mobilu a matka, která má strach z každého pohybu svého dítěte - chlapce ve věku méně než tří let. Druhé dítě ještě v kočárku. Chlapec chce objevovat, a tak objevuje. Matka upozorní svého muže, že "kluk zase někam jde...". Otec zvedne hlavu od mobilu a vyrazí. Doběhne chlapce ve dveřích do kavárny, chytne ho za ruku a vleče ho k matce. Ta mu sdělí, že nesmí nikam chodit. Chlapec pláče. Scéna se několikrát opakuje. Kombinace strachu a vynucené vůle rodičů proti živosti a nutnosti objevovat svět. Pláč se změní ve vzdor, pak vztek, pak zase pláč. Rodiče přitvrzují. Fyzické násilí se mění ve slovní manipulaci, vyhrožování a snahy vzbudit v dítěti vinu a stud za jeho živost. Není těžké si domyslet, že chlapec je formován jako jeho otec a možná dojde i do místa, kde je jeho otec - v područí své matky, na mobilních datech svého drahého přístroje.

Začne to větou "já sám". Potom přijdou krátké výlety a průzkumy, vlastní malá rozhodnutí, malé výzvy, kdy si dítě potřebuje zkusit co to udělá, když si bude dělat věci po svém. Když se rozhodne bez ohledu na vůli těch velkých. Když ucítí ten pocit na solaru, když se utká se světem. A v nás rodičích se toto chování v ten moment utká s naším strachem, s nutností mít věci pod kontrolou, být po našem. Čím víc těmto mechanismům podlehneme, tím více otupíme vlastní impulsy našeho dítěte, tím více uzavíráme prostor jeho vlastní vůle.

Ale není to jednoduché, není to banální. V tuto dobu se můžeme potkat nejen s tím, co se děje teď, ale i s tím, co se dělo kdysi. Před tím, než .... V tomto věku nám jeden z našich synů vyprávěl o své předešlé smrti. O tom, jak odešel ze světa v předešlém životě. Byl v tom konzistentní, neuvěřitelně detailní a používal slova a výrazy, které z tohoto o života znát nemohl. Až později jsem se dozvěděl souvislosti mezi třetí čakrou, astrálním tělem a našimi zkušenostmi z předešlých životů. Hned jsem si na jeho vyprávění vzpomněl. 

Držím palce všem rodičům, tohle období chce hodně pozornosti a nadhledu. A otec by měl v tomto období odložil telefon, zvláště pokud má syna.

S láskou, Martin