Červený stan

31.03.2018

Už tři roky pořádám Červený stan. Tři roky sdílení, tři roky přátelství, tři roky učení se navzájem. Mám mnoho krásných zpětných vazeb, ale nikdy jsem neměla možnost dát zpětnou vazbu já Vám. Ženám, které přicházíte a otevíráte se mě i ostatním v Červeném stanu. Takže co jsem se naučila já od Vás?


Nejprve co jsem se naučila díky vám o sobě. Tak nejprve jsem musela přijmout svou autoritu. Dlouho jsem slyšela ten vnitřní hlas, který mě nabádal dělat vlastní ženské večery, ale neposlechla jsem ho. Musela jsem se nejprve porovnat se svými strachy, study a vnitřním kritikem, pro kterého jsem nebyla dost chytrá, zkušená, výmluvná a co já vím jaká.  A najednou jsem tam seděla a zjistila jsem, že mi nechybí ani slova, ani zkušenosti, ani necítím strach. Prostě jsem uprostřed těch krásných žen a jsem jedna z nich, která něco přináší, ale přinášejí všichni - ta otázku, ta rozpaky, ta emoce, ta ...... každá něco. Naučila jsem se důvěřovat sobě, pospolitosti, intuici.

Přestože jsou večery ženskou záležitostí, musela jsem vzbudit svého vnitřního muže, který mi je pomáhá připravovat. To on má řád, systém a dokáže věci pojmenovat, seřadit a ohlídat strukturu i čas. To, že strukturu nedodržíme, že občas přetáhneme čas, že se vždy přesně nevěnujeme tomu, čemu byl večer určen? Vždyť jsme ženy :-). Ale je krásné mít oporu v muži.

A teď co jsem se naučila já o ženách. Spíš o tom jaké je to s nimi být, jaké je to plynout, přijímat je se vším, s čím přicházejí. Je to nádherné dobrodružství, protože ženy jsou nádherné. V každém věku, v každém rozpoložení, v každém okamžiku dne, v každém ročním období. Jsme pokaždé jiné a barvité jako duha. Můj první prostor, který jsem měla v Českých Budějovicích pronajatý, jsem pojmenovala Duhový prostor. Duha asi ženu nejlépe vystihuje. Slunce je často přisuzováno aspektu muže a to musí být přítomno, aby se duha zbarvila. A také musí být déšť, další aktivní, tedy mužský prvek. A Slunce společně s deštěm vytvoří barvitost, nestálost, krásu a pestrost všech barev, které příroda zná. No řekněte, nejsme my takové?

S láskou Jana